Byla jednou vesnicka a v ni zila mala holcicka. Jmenovala se Julie ale nikdo ji nerekl jinak nez Julinka. Jednoho rana se Julinka rozhodla ze pujde lovit. Za domkem kde zila s tatinkem a maminkou venku na dvorku pobihaly slepice. Nejdrive se vydala pro zbran. Tatinek byl kovar a vedle domku mel dilnu kde vyrabel zbrane a brneni.
“Copak slecno?” zeptal se tatinek kdyz prisla do dilny.
“Ale.. jdu lovit a potrebuji zbran” odpovedela mu Julinka a do oka ji padl velky zarivy mec, ktery lezel na stole. Uchopila ho obema rukama a zvedla ze stolu. Mec byl nejspise tezsi nez nase lovkyne a okamzite padl k zemi kam ji stahnul sebou. Tatinek se usmal, polozil kladivo na kovadlinu a vykrocil k ni. Jednou rukou zvedl mec jako by nic nevazil a polozil ho zpatky na stul. Kdyz se Julinka posbirala se zeme zacala se rozhlizet po nejake lehci zbrani. Nakonec nasla dreveny mec urceny pro trenink a vybehla s nim za dum. Udatne zautocila na slepice, ale protoze byla mala a mela tedy kratke nozicky tak nedokazala utikat tak rychle jako slepice. Ty ji utekly bez sebemensiho problemu. Ani jednu netrefila. Nastvane zahodila dreveny mec a vratila se zpatky do dilny.
“Tak co lov?” ptal se tatinek kovar.
“Nic moc, korist mi utekla” rekla nastvane Julinka, “chtelo by to nejakou dalekonosnou zbran” rozhlizela se po dilne. U steny stala oprena kuse. Julinka ji s obtizema zvedla, shrabla par sipu a vydala se na lov. Kdyz dosla za domek vytahnula sip a zacala natahovat kusi, At se snazila sebevic stejne neuspela a po chvili zjistila ze ma vetsi sanci kdyz bude sipama hazet nez je strilet z kuse kterou nenabije.
“Neni to snadne natahnou, ze?” smal se ji tatinek. “Kdyby jsi nevystrelila ven jako sip tak bych ti rekl ze neni ve vesnici mnoho muzu kteri dokazi tu kusi nabit”
“Co takhle luk, nemas?” zeptala se.
“A ten natahnes?” smal se ji “tamhle na zdi je prak, kamenu je kolem dost tak si to uzij”
Skocila po praku, rychle podekovala a uz pelasila za domek. Po par neuspesnych pokusech zacala zasahovat korist. Slepice pobihaly zmatene kolem a krakoraly jak kdyz je bere nozem.
Z domku vybehla maminka zvedava co to je za kraval.
“Co to je za kraval?” zarvala na malou lovkyni.
I tatinek vysel z kovarny podivat se co se to deje.
“Zblaznila ses?” zurila maminka “vzdyt ty slepice tak vydesis ze prestanou snaset zlate vajicka” prerekla se maminka v rozcileni.
“Zlate?” podivili se najednou Julinka i tatinek.
“Zlate, bile, hnede.. to je jedno. Nebude vajecina kdyz toho nenechas.Proc si nejdes radeji hrat s ostatnima detma?” lamentovala maminka.
“Kluci si hrajou na lovce a holky s panenkama. Ja chci byt lovec. Nechci si hrat s panenkama” reklamovala radoby lovkyne.
“To mas blbe” usklibla se maminka “jestli nedas tem slepicim pokoj ulovim si ja tebe” varovala slecinku.
Julinka se s placem rozbehla do lesa a uz o ni nikdo nikdy neslysel.